Tréninkové metody Tongbei

- Jestli jenom mluvíš a necvičíš tvrdě každý den , nikdy nedosáhneš vysoké úrovně.
tvé umění bude jako stále nevyřešený hlavolam
-- Tongbei

Shi styl Baiyuan Tongbei Quan

V Tongbei praktikující cvičí starými tradičními metodymi. Tongbeisté berou své umění
čistě z bojového hlediska a tak rozvíjejí celé tělo jako bojovou pomůcku.
Pohyby většinou nejsou moc estetické na pohled. Vše co neslouží bojovým účelům je zpravidla
dříve či později ignorováno. Většina čínských stylů klade v současné době největší důraz
na sestavy. Pro tongbeisty jsou formy pouze jeden z aspektů tréninku a neklade se na ně
takový důraz jako v některých jiných stylech. Některé školy je vynechávají vůbec.
Například v Shi školách existuje mnoho sestav, ale některé se normálně nevyučují.
Učí jen pro rozvoj speciálních dovedností, jen určité cvičence, kteří to potřebují.
Kompletní systém Tongbei zahrnuje:
Základní dovednosti
Cvičení jednoduchých technik
Cvičení kombinací
Cvičení sestav
Nácvik Železných rukou
Cvičení ve dvojcích
Cvičení se zbraněmi
Qigong

Nácvik základních dovedností
V rámci tohoto tréninku existuje řada uvolňujících a protahovacích cvičení. Zvláště v začátcích
je důraz kladen na protažení a uvolnění nohou, ramen, paží a pasu.
Ramena a pas jsou pro Tongbei zásadní. Po delším cvičení se ramena velmi uvolní, paže
jsou schopné dále dosáhnout a pas se otáčí rychle a mocně. Uvolněním dosáhne cvičící
toho, že qi (čchi) - energie může zkrz tyto části těla volně proudit a tím lehce a
daleko vystřelovat při útocích. Jedná se hlavně o různé typy kroužení a švihání pažemi,
točení pasem a švihání nebo držení nohou.
Dále jsou tu také cvičení rozvíjející zakořenění, stabilitu a orientaci v prostoru.
Říká se "když už se zastavíš, stůj jako hora. Nikdo s tebou nepohne".
Třetí složkou jsou cvičení na rozvoj souladu tří vnitřních složek Shen (duchovní srdce),
Yi (vůle) a Qi - energie. Mnoho mistrů používá tento základní trénink také k tomu, aby
poznali charakter žáka. Nechávají tyto základní cviky žáka cvičet dlouhou dobu (někdy
i několik let), aby se mu dostali "pod kůži" a nemusel se na ně později soustředit,
a mohl z nich čerpat pro další rozvoj. Necvičí-li poctivě a každodeně, přestane ho mistr
dále učit.





Cvičení jednoduchých technik
Cvičení jednoduchých technik je v Tongbei velmi důležité a naprosto zásadní pro umění
používat Tongbei v boji. Student procvičuje jednoduché techniky (kryt-úder) repetitivně
stále dokola, na levou a pravou stranu. Oblíbená věta mistrů Tongbei je "cvič to 1000x".
Při tomto cvičení, se jednak člověk dokonale s technikou zžije, ale také pochopí její
mechaniku a zdokonalí koordinaci. Po určitém stupni ovládnutí, cvičí techniku na pytli
nebo na dřevěném kůlu. Tím se student naučí techniku provádět s plnou silou.
Je důležité pochopit a nacičovat tyto techniky i ve všech možných obměnách a variacích,
aby pak nebyl bojovník rigidní a omezený přesnými formami.
Další stupeň je vysvětlení a pochopení načasování a úhlů v každé technice.



Cvičení kombinací
Co se týče bojových dovedností, je tato metoda také velmi důležitá. Jde o cvičení 2-5 technik dohromady v aplikačně logické posloupnosti.
Každá generace mistrů vyučuje své specifické kombinace, takže každá škola má více méně
rozdílné. Navíc v některých školách jsou žáci přímo nuceni vytvořit si vlastní kombinace,
které budou odrážet jejich bojový charakter a tělesné propozice.
Cvičení těchto kombinací rozvine umění používat základní jednoduché akce.

Cvičení sestav
V Tongbei školách není většinou moc sestav. Alespoň tedy těch základních, které jsou cvičeny
ve většině škol. V Shi větvi je "biblí" sestava "24 forem", která je také známa jako
sestava "Bílý gibon". Tato forma je nejstarší a v několika školách jediná co se cvičí.
Později byly vytvářeny nové sestavy, které se trochu liší škola od školy. Liší se i skladba
sestav. Další obecně cvičené sestavy jsou Muzi Quan (Mateřské techniky), 8 spojených technik,
12 spojených kladiv, 36 forem rozdrcení. Dále májí různé školy další nadstavbové sestavy,
které však mistři vyučují pouze některé žáky, podle toho jak a co individuálně potřebují
rozvinout.



Trénink železných paží
Speciální a velmi funkční dovednost, díky které je také Tongbei známé. Tato metoda nerozvíjí
jenom ruce, ale i ramena a nohy. Je dost odlišná od podobných metod šaolinských škol.
První složkou tohoto tréninku je provádění úderů do kůlu a do různých pytlů. Druhou je
používání bylin a mastí, které neutralizují negativní účinky této metody.
V tomto tréninku nejde o to, dosáhnout ztvrdnutí svalů a kůže pro rozbíjení věcí.
Ruce naopak zůstavají měkké a hladké. Časem samozřejmě zpevní, ale to není cílem.
Cílem je spíš dosáhnout extrémní koordinace a umění vysílat volně proudící energii.
Tongbeisté věří, že ztvrdlé a ztuhlé ruce způsobí ztrátu flexibility a senzitivity.
Proto je nutné provádět tato cvičení pod zkušeným dohledem, aby se cvičící vyvaroval
negativních následků. Tento trénink je také znám jako "vnitřní dlaňe". Jde o to naučit se
v mžiku zkoncentrovat maximum energie na určitou úderovou plochu.
Údery jsou prováděny energií zpevněnou úderovou plochou (pěstí, dlaní), ale zbytek paže
a rameno je relaxované a pružné. Používání "brutální síly" při cvičení na pytli nebo kůlu
je považováno za špatné a nezdravé. Tato "vnitřní" otužovací metoda má za cíl dosáhnout
maximální tvrdosti úderu, aniž by se ztratila uvolněnost a volnost pohybu.
Mimo cvičení na kůlu (v některých školách speciální kývavý) a pytlích, jsou údery
cvičeny i na speciálním stolku. Dále se také používá "oťukávání" určitých partií
dřevěným nebo železným kolíkem.



Cvičení ve dvojcích
I zde je několik stupňů, které rozvíjí různé schopnosti. První stupňem je cvičení fixně
daných technik A: útok -kryt , B: kryt - úder, stále dokola. Dále jsou to celé kratší
či trochu delší dvojsestavy. Tyto dvojsestavy jsou vynikající, protože rozvíjejí správné
načasování, vzdálenost, reflexi a působí jako mezistupeň mezi tréninkem a reálným bojem.
Partneři postupně zrychlují a zvyšují sílu úderů. Říká se "chceš-li mistrovsky ovládat
Tongbei, musíš mít zkušenost z bojového kontaktu". V Tongbei se netrvá na daných sestavách.
Cvičící si může dle libosti vytvářet vlastní, podle toho co potřebuje nacvičit.
Dalším stupněm je, že jeden volně útočí a snaží se vyzkoušet si různé techniky a kombinace,
s tím, že ten druhý jen kryje nebo reaguje, ale nepřechází do protiútoku.
při tomto cvičení se často využívají ochrané pomůcky, aby se nemusel útočník bát silněji
udeřit a aby mohl obránce občas nechat útočníka techniku dodělat, aniž by mu hrozilo zranění.
Tato praxe vám umožní analyzovat a vyzkoušet si jestli a jak techniky opravdu fungují.
Následuje nácvik volného boje. I když je tento stupeň nejblíž reálnému boji, není to
reálný boj a to je cvičícím stále opakováno. Při cvičném volném boji jde o to, vyzkoušet si
jak dobře a jestli vůbec ovládám techniky a ne zvítězit, porazit soupeře.
Cvičící se učí ovládat strach, napětí a zuřivost. Je veden k tomu, aby měl "čistou"
mysl a soustředil se jenom na rychlé, relaxované a čisté provádění odpovídajících reakcí.
Se stoupající úrovní bojovníků se přidává na síle a rychlosti. Omezují a zjemňují se pouze
páky a některé prudčí hody.



Cvičení se zbraněmi
Jako v mnoha jiných stylech, jsou i v Tongbei využívány 4 základní zbraně - meč, tyč, šavle
a kopí. Zvláště pak šavle a tyč jsou pro Tongbei zásadní. V technikách se zbraněmi se využívá
stejných principů, jako v technikách holýma rukama. Existují i sestavy, ale mnoho tongbeistů
je ignoruje a cvičí pouze repetitivní singl techniky a aplikace ve dvojcích.
V dněšní době se už klasickými zbraněmi nebojuje a tak v mnoha školách Tongbei už ani se
zbraněmi necvičí.



Qigong (čchikung)
Speciální Tongbei čchikung se cvičí jen v několika skupinách. Nejčastějí jde o Shui Gong Fa
- Spící čchikung, který vytvořil taoistický světec Chen Tuan, když pobýval v horách Hua Shan.
Tento čchikung se cvičí v leže. Provádí se při něm různé pozice, které jsou odvozeny z pozic,
které zaujímá spící člověk - odtud název.